Jiří Valenta

Narozen 6. srpna 1936 v Praze, zemřel 11. července 1991 v Kolíně nad
Rýnem. Malíř, grafik, fotograf. Studoval Vyšší uměleckoprůmyslovou školu
v Praze (1951 - 53) a Akademii výtvarných umění v Praze (1953 - 59,
Miloslav Holý, Karel Souček). V roce 1960 se účastní dvou neofiálních výstav
nejmladší generace Konfrontace I a II, které uvádějí do českého umění
v radikální podobě problematiku „informelu“. Společně s Janem Koblasou
a Alešem Veselým se podílí na jejich přípravě; první se konala 16. března
v jeho libeňském ateliéru. Na podzim 1968 emigroval do Německa, od roku
1972 žil v Kolíně n. R., kde pracoval jako propagační grafik na kolínském
magistrátě.

milý jiříku

bylo mi přesmutno když jsi mne naposledy - přijel navštívit
tvé oči - ty temné zadumané - ani tvůj pohled nebyly již z tohoto světa..........
přišels mne požádat o několik služeb..........na potom..........
hlavou se mi hnala naše setkání : ta první v pražské akademii - v padesátých -
když jsi : mladíček - vesměs podmračený a vážný -
rozvíjel své nekonečné teorie -
nebo když jsme se čas na to dali do příprav KONFRONTACE - první byla ve
tvém ateliéru na palmovce - tou dobou si měl za sebou již dlouhé školní období
stříbřitých zátiší a šedozelených krajin -
avšak ani o ty krajiny ani o ta zátiší ti příliš nešlo -
podstatný ti byl vždy obraz - jeho přesné vymezení
a jeho vnitřní život
na prvních tvých šedých „abstrakcích“ byly ještě zřetelné figury -
byly však za čas nahrazeny vztahy ploch - pastózně nanášených na velkých
těžkých a vážných do sebe uzavřených křehkých pravoúhlých plátnech
a k tomu opět tvé nekonečné úvahy - teorie a vynálezy -
formální i technické - přednášené škole tvých pozorných posluchačů - často
dříve než těch realizujících tvé myšlenkové pochody
a to vše až skoro do konce šedesátých - kdy jsme již byli natolik trpěni - že jsme
občas směli ukázat naše práce veřejně v čechách i ve světě
ale pak ten osudový break - leninští zachránci před civilizací
osvoboditelsky vzuřili do prahy - do celé země -
pod vedením statečného brežněva - za spolupráce různých domácích zmetků
rozeběhli jsme se po světě nechtíce vyčkat důsledků
té zběsilosti jako zmatená kuřata
po vídeňském lágru pro utečence - tvé první zastávce -
byls odván na sever německa -
na balt - dvorec dodau (mrtvý luh) - s berlínským galeristou kiliánem byl delším
útulkem pro tebe ženu a psa
přímořské fujavice a vichry zúspornily tvou malbu - prohloubily ji a zprostorověly
šedé se změnily v běli - na jednoduchých odvozených grafických systémech jsi
rozvíjel své malířské kouzelnictví
do toho přišlo stipendium nadace malíře emila nolde v jeho domě -
ještě severněji - až na dánskou hranicí tě to přesadilo -
JIŘÍ VALENTA
na divoké západní pobřeží severního moře - kde plocha země a vod je zaklenuta
zvonem velkolepé oblohy
v té snové divé krajině vznikaly stovky kreseb a obrazů -
bílou vyvažovaly modré zelené a červené díly -
začalo se objevovat stříbro a zlato : dech ikon..........
mistr theodorik i mistr třeboňský ti stáli za zády a spokojeně se usmívali
na to přišel ploenský čas - musil ses přiučit pasířskému řemeslu -
malovat co chceš - co musíš - co je třeba - nese všude stejné důsledky - a jíst se musí -
obrazy dostávaly hutnost a prostorovost - mosazné a zinkové plechy završovaly
nuance bělí
tou dobou ses rozhodl odejít do kolína nad rýnem -
už skoro osamělý (i psa ti přejeli)
porýnská metropole se ctižádostí kulturního centra k sobě přivábila řadu čechů
všech generací -
snad pro římskou tradici -
jistě však parléřovský chrám byl magnetem
tou dobou ses už smířil s tím že svobodu umění je nutno financovat jinou prací
- pakliže je chceš zachovat čisté -
nedotčené náladami trhu -
nabídls své služby městu kolínu - jako grafik
abys mohl dále zlatit a stříbřit a bělit své svaté obrazy v odmítavém odmítnutí
toho celého galeristického kolotoče zamířeného na profit
na přelomu sedmé dekády s osmou ses doteorizoval za malbu -
koupils sis fotoaparát a začals se stejnou urputností a důsledností sdělovat to
své jedinečné na stovkách barevných fotografií a diapozitivů
křehkost růží - oblast jablek či hyždí - se staly jako v malbě děliteli prostoru -
hranicemi viděného světa - jeho pohraničím i zahraničím
pokaždé když jsem tě v kolíně navštívil uvrhovals mne do víru teorií a předváděl
jsi mi ty nekonečné řady variací na různá detailní témata -
dlouho jsem se pokoušel tě znovu přemluvit k malbě
avšak tvůj postoj byl neoblomný jistě´s měl pravdu
tu svou jedinečnou zarputilou pravdu

jan koblasa

HAMBURG SRPEN 1991